2. část

28. ledna 2011 v 17:20 | Yuki-cat |  Bodyguard (Dokončeno)
hezké čtení


Nejradši bych s tím budíkem švihnul o zeď. Vyhrabu se z postele a hned zapadnu do koupelny. Můžu jen doufat, že mě sprcha trochu probere. Usušit, obléct, nasnídat, připravit si věci, tohle všechno dělám automaticky. Prostě nejsem schopnej vnímat. V sedm popadnu tašku do školy a bágl s věcma tak na týden. Ke škole to mám asi dvacet minut.
Nechápu se. Byl jsem opravdu tak naivní, když jsem si myslel, že tam ten kluk dorazí. Jen doufám, že se mu nic nestalo. Pro jistotu zavolám jeho otci a ujistím se, že není doma. Trochu se bojím, abych jeho otce moc nevyděsil, ale zřejmě má přesnou představu o co tu de.

Klient se začne Rikovi omlouvat za chování svého syna s tím, že se s dohledem nesmířil a z domu odešel dřív, prý že před školou čekat nehodlá.

Je dávno po zvonění. Zamířím rovnou do třídy. S ředitelem školy je to vyřízené tak za ním nemusím. Zaklepu na dveře své třídy.
"Dobrý den. Jmenuji se Rik Sedlecký a jsem nový student." představím se a rozhlédnu po třídě. Alex sedí ve třetí lavici u okna s nějakým klukem. Jestli bude tyhle naschvály dělat častějc, zakroutím mu krkem.
"Ano, vím o vás. Posaďte se a pro příště výuka začíná v osm." oznámí mi profesorka překvapivě mile. Sednu si tedy do první lavice k roztomilé brunetce.

Zdá se mi, že to táta trochu přehání. Znám spoustu lidí, kteří mě nesnáší, kvůli pár dopisům se nezblázním. Prostě se nějakej ubožák na sebe snaží upozornit. Snažil jsem se, tátu uklidni, že to nic neznamená, ale po tom útoku na Marka je neoblomnej. Najal soukromé očko aby zjistil kdo ty dopisy posílá. Prej má ten chlápek asistenta kterej se mnou bude dvacetčtyři hodin denně, pro mou bezpečnost. No koukal sem jak puk. Nechci mít někoho neustále za zadkem.
Ještě večer se táta s tím detektivem sešel. Když se vrátil jen oznámil že ten asistent na mě bude v půl osmé ráno čekat před školou. Vůbec nevěnoval pozornost mým protestům.
Ráno vstanu mnohem dřív než obvykle. Rychle se nasnídám a vyrazím do školy. Nechci se s tím pakem setkat. Ke škole dorazím ve čtvrt na osm. Jak sem čekal před školou a ve škole není ještě ani noha. Sednu si do lavice a pročítám poznámky na hodinu.
Po půl hodině dorazí, už do zpola zaplněné třídy, můj kamarád a spolusedící Marek.
"Ahoj. Seš tu dřív než já to je neobvyklé." usměje se a přisedne. Mám Marka rád, je to jedinej kámoš kterej mi zbyl. Všichni ostatní se lekli výhružek a snaží se mi co nejvíc vyhýbat. Když jsem se dozvěděl o tom napadení, sám sem navrhnul, abychom se na čas přestali vídat. To okamžitě odmítl s tím, že si nenechá diktovat život.
"Ahoj. Jen sem si chtěl před hodinou něco zopáknout." oplatím mu úsměv.
"Hele co ten víkend? Pořád to platí?" zeptá se.
"Jo jasně. Strejda ví že přijedem. Bude to skvělí." rozzářím se při myšlence na perfektní víkend na strejdově ranči. Chová tam asi patnáct koní a nedávno mi volal, že se jeho kobyle narodilo hříbě. Miluju koně. Navíc strejda před rokem říkal, že příští hříbě bude moje. Taky sem se mu s tím hned připomněl, když mi říkal o novorozeněti.
Nadšeně si víkend plánujeme až do zvonění.
Profesorka se hned po příchodu začne shánět po novém studentovi. Nový student? Rozhlédnu se po třídě, ale nikoho nového nevidím. Pak si vzpomenu ta svůj nechtěný dozor, ale táta neříkal nic o tom, že by se mnou měl chodit i do třídy. Pak mi to docvakne a zděsím se. Tak proto měl na mě čekat před školou? To snad ne! A navíc je to takovej ťulpas že tam nejspíš ještě čeká.
Profesorka si jen povzdechne. "No nevadí, snad ještě dorazí. Otevřete si učebnice a budeme pokračovat ..."
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 akyra akyra | 19. července 2011 v 13:57 | Reagovat

:DD tak tohle bude veselé moc se těším na pokraování!

2 Lili Lili | 19. července 2011 v 21:22 | Reagovat

Super díl :-)

3 Haku Haku | 23. července 2011 v 20:52 | Reagovat

Mám podozrenie...ale nechám sa prekvapiť.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama